Karel Plíhal se na naší folkové scéně pohybuje přes dvacet let. Čtyřnásobný držitel Porty za tu dobu spolupracoval s Jaromírem Nohavicou, Emilem Pospíšilem, bratry Ebeny či Petrem Fialou. Kromě desítek vlastních písní složil scénickou hudbu pro několik inscenací olomouckého Moravského divadla a ve svém studiu se podílel na nahrávkách jiných hudebníků. Před dvěma lety si spolu s Čechomorem a Jaromírem Nohavicou zahrál v divácky úspěšném filmu Petra Zelenky Rok ďábla.
Z šesti vydaných alb bývá za nejzdařilejší označováno to s názvem Králíci, ptáci a hvězdy z roku 1996. Devatenáct krátkých skladeb charakterizuje hudební pestrost a především cit pro český jazyk, poetické obraty a slovní hříčky. Na album Kluziště (2000) kromě novějších písní zařadil i několik starších v novém aranžmá. Po mnoha letech pečlivých příprav a hledání v archivních materiálech letos vydává dlouho očekávané CD Nebe počká se zhudebněnou poezií českého básníka a bluesmana Josefa Kainara.
Skladby z nejnovějšího alba tvoří základ Plíhalových koncertů, které se již tradičně vyznačují příjemnou a intimní atmosférou. Kromě nové tvorby a oblíbených říkanek na nich stále znějí i skladby z osmdesátých let.
Raduju se, že písně z dob mých začátků baví lidi stejně staré, jako jsem byl tehdy já. Myslím, že v tomhle směru ani větší pocit štěstí mít nemůžu. Proto na koncertech s chutí hraju i tyhle staré písně, protože když to ještě někoho baví, tak se to zpětně přenese i na mě, říká.
For more than twenty years, Karel Plíhal has been probably the most poetic songwriter in this country. You would hardly find a better example of an anti-star as he has always been shy of publicity, avoiding magazine interviews and TV shows. He is a perfectionist patiently polishing his songs for years before he dares to put them on one of his few and far between albums. They are full of musical inventiveness as well as plays on words originating from Plíhal's extraordinary sense of Czech language.
