Ester Kočičková se svým četným příznivcům představuje v různých podobách. Na improvizované pořady v někdejším kultovním Rádiu Limonádový Joe navázala před třemi lety mystifikacemi Ptá se Ester Kočičková / Olaf Lávka vysílanými každou neděli po poledni na jinak seriózním Radiožurnálu. Mnohé diváky (ne)příjemně překvapila hra na rozhlasový pořad v televizi v cyklech Ženský hlas aneb Na vlně feminismu a Dvojhlas. Do třetice se na obrazovkách objevila v hořké parodii na televizní soutěže Nejhorší vyhrává. Málo se ví, že je rovněž autorkou námětu Šedé myší opery, která byla loni v únoru ve světové premiéře uvedena ve Stavovském divadle.
Návštěvníci klubů ji však znají především jako osobitou šansoniérku z vystoupení s Lubomírem Nohavicou. Jejich autorská tvorba je zachycena prozatím na třech albech. Na rozdíl od debutu s klavírem si na druhé album přizvali několik hostujících muzikantů. Dlouho očekávané třetí CD Rumunským psům vyšlo na sklonku minulého roku. Jeho název napovídá, že navazuje na stejnojmennou komorní operu pro barovou zpěvačku, barového klavíristu a barmana uváděnou v pražském divadle Rubín. Nahrávky však jen stěží dokáží zachytit pódiovou stylizaci Ester Kočičkové oscilující mezi patosem a drsnou parodií.
Skladatel, klavírista a kytarista Lubomír Nohavica hrával s Abraxasem i doprovodnou kapelou Mariky Gombitové. Počátkem devadesátých let působil jako barový hráč v Rakousku a Švýcarsku. Jeho písně možná znáte i z podání jiných interpretů než Ester Kočičkové, například Vlasty Redla.
