Olga Karlíková (1923 - 2004) absolvovala Vysokou školu umělecko-průmyslovou. Ve svých kresbách zaznamenávala pohyby a hlasy živočichů, především ptáků a žab, ale také hudební skladby Telemanna nebo Janáčka. Její malby jsou pak paralelami viděných procesů, jako jsou pohyb mořských vln či pronikání světla. Věnovala se i užité tvorbě - tapiseriím, artprotisům a především navrhování vzorů textilií. Její závěsy a jiné dekorační látky patří k tomu nejlepšímu, co v Československu 50. let vzniklo. Právem se její dekorační tkanina z roku 1959 ocitla v nedávném výběru 100 ikon českého designu a stylu Czech 100. Vynikající kolekce jejích obrazů a kreseb je v majetku Galerie Benedikta Rejta v Lounech.
Michal Matzenauer (1947) vydal několik sbírek poezie (životopisy a jiné básně, 2002), která se prolíná i do jeho výtvarné tvorby. Jana A. Brabcová o ní napsala: Psát o obrazech a kresbách Michala Matzenauera je těžké. Je jich mnoho a nedovolují seřazení do chronologické vývojové řady. Lze je sice vnímat jako cykly, ale jejich témata se v čase prolínají, vracejí se, rozbíhají k nové síle a náhle zanikají v okamžiku, kdy je téma podle autora vyčerpáno. Vynoří se ale znovu, kdykoliv to autor bude považovat ze potřebné.
Zblízka, bez odstupu pozorovaného, se jejich formální stránka zdá velmi rozmanitá. Od jemných liniových kreseb figurálních, přes kresby písmové, téměř popisné krajiny se zvláštní magičností, až po obrazy a kresby, kde je nejvýraznějším prvkem barevný znak - symbol.