Hvězda skutečné legendy českého undergroundu The Plastic People of the Universe neuhasíná ani po téměř čtyřech desetiletích existence. Jejich předrevoluční tvorba byla dostatečně zmapována reedicemi nejrůznějších nahrávek včetně exkluzivní omezené edice kompletu 15 CD vydané v roce 2003. Z novějších počinů stojí za zmínku například nahrávka Pašijové hry pořízená společně s dvacetičlenným Agon Orchestra a hostujícím Pavlem Zajíčkem (DG 307) před třemi lety.
Loni v listopadu PPU zahráli v New Yorku v rámci pracovního pobytu Václava Havla na Columbia University. V únoru měla v Národním divadle českou premiéru hra světoznámého dramatika českého původu Toma Stopparda Rock'n'Roll. Představení, které zachycuje období let 1968 - 1990, konfrontuje svět salonního marxismu v Cambridgi s jeho posrpnovou normalizační realitou v Československu. Jak název napovídá, zásadní roli zde hraje rocková hudba. Není jen ilustrací své doby, je přímo jakýmsi médiem života: nositelkou energie, námětem debat, společným zážitkem, možností sebepojmenování, prostorem svobody. Představení začínají živým vystoupením PPU, což vysvětluje režisér Ivan Rajmont: Hra je iniciovaná procesem s Plastikama, o kterém napsal Havel slavný esej. Muzika, která neměla mocenské a politické ambice, byla zakazována a u Stopparda tak symbolizuje boj proti svobodě a svobodomyslnému myšlení. A proto jsem se rozhodl obsadit Plastiky do inscenace - přijde mi zajímavé, aby si lidé připomněli, o čem to všechno bylo, co se zakazovalo, jak ti muzikanti vypadali.