OKL 2007 | Zpět | >
19:30 | nádvoří radnice
19.7. | Filip Topol & Psí vojáci
Hudebník, zpěvák, textař a prozaik Filip Topol je autorem písňových textů, které vycházejí i v samostatných knižních vydáních, neboť jsou plnohodnotnou poezií svou atmosférou upomínající na poetiku drsné úkoly amerického hudebního a literárního undergroundu. V devadesátých letech Topol natočil dvě sólová alba (Sakramiláčku a Střepy) a napsal hudbu pro několik divadelních představení a Tycův film Žiletky, ve kterém si zahrál i hlavní roli.
Topol je ale znám především jako frontman kapely Psí vojáci. Od jejich prvního vystoupení na Pražských jazzových dnech v roce 1979 uplynuly již téměř tři desetiletí. Po roce 1990 vyšla dvacítka alb včetně archivních nahrávek, kompilací, koncertních záznamů a studiových projektů. Najdeme na nich kultovní skladby jako Žiletky, Russian mystic pop, Kilián Nedory, Marilyn Monroe. Unikátní je CD Filip Topol & Agon Orchestra (2001), které obsahuje 11 písní Psích vojáků v úpravě pro osmnáctičlenný orchestr a ukazuje skryté symfonické rozměry Topolovy hudby. Zatím poslední řadové album je z roku 2003 a nese název Těžko říct. V. Vlasák o něm v MF Dnes napsal: Topolovy vodopády slov čeří piano, které se dá poslouchat samo o sobě díky klasicizujícímu zvuku, úžasným rozběhům a rockové energii – stejně jako snivá trubka hostujícího Michala Gery. S její pomocí se do muziky Psích vojáků vkrádají jazzové tóny. Filip Topol a Psí vojáci vyrazili na další výpravu. Mají dobrý směr, ozářený možná někde v dáli majákem jazzu, z hluboké minulosti jim na cestu svítí Mozart či Doors.
The history of Psí vojáci dates back to the darkest days of communism. The band, led by charismatic songwriter, singer and pianist Filip Topol, made its debut in 1979 and were soon forced underground. After the 1989 revolution, the band produced some twenty albums and moved more toward chanson-meets-underground rock. They have also found some international acclaim, performing in Belgium, France, and the United States.
© 2007 OKL | Design: BastArt | Code: Redigy | XHTML 1.0 CSS