Přestože se Jan Spálený věnoval i dixielandu, rokenrolu, rhythm & blues, popu nebo vážné hudbě, pro většinu lidí zůstává především otcem českého blues. Kromě piana vystřídal tubu, trombón, barytonsaxofon a v šestapadesáti začal s hrou na kornet. Koncem 70. let zhudebnil poezii Vítězslava Nezvala a s dalšími vynikajícími muzikanty (namátkou Jiří Stivín, Michal Pavlíček a Jan Hrubý) ji vydal na albech Signál času a Edison. Následovalo úspěšné album Asi v tom bude nějakej háček (1985).
Ve stejné době zakládá spolu s Petrem Kalandrou a Františkem Havlíčkem ASPM - Amatérské sdružení profesionálních muzikantů, které natáčí album Vytopená dáma. Tvorba původní sestavy je zachycena rovněž na živém albu z roku 1998, které je záznamem vystoupení v klubu Na Petynce počátkem 90. let. Jan Spálený získal dvakrát ocenění Akademie populární hudby v kategorii jazz a blues za CD ...až srdce usedá (1999) a Má vina (2002). V recenzi na posledně jmenované Ondřej Konrád mimo jiné napsal: Je mi jedno, jestli Má vina je albem bluesovým, jazzovým, ansonovým nebo čertvíjakým. Jan Spálený je pro mě prototypem bluesmana intelektu, pocitu i emoce bez ohledu na tvář, kterou zrovna nastaví. Na Spáleného albech najdeme jeho vlastní skladby stejně jako tradicionály, bluesové standardy, písně Boba Dylana, Raye Charlese, Toma Waitse a Randyho Newmana. Nejnovějí CD Jana Spáleného & ASPM nazvané Zahrada v deti vylo začátkem května a kapela ho představuje na právě probíhajícím turné.