Mínus dva

Hra Mínus dva mladého současného francouzského spisovatele a filmaře Samuela Benchetrita je krásným lidským příběhem dvou mužů unikajících z nemocnice, aby se setkali se životem, který nepoznali. Představení připravené v loňském roce slovenským režisérem Jurajem Nvotou je skutečným hereckým koncertem Boleslava Polívky a Milana Lasicy v rolích pacientů, kteří se rozhodnou strávit čas svého života jinak než poleháváním v nemocnici. Odhodlají se k dobrodružnému útěku a potkávají celou řadu lidských příběhů. Těhotná žena je prosí, aby našli otce jejího dítěte a oznámili mu, kde rodí, pro případ, že by se náhodou rozhodl být šťastný. Potkávají sebevraha, tanečníka, nevěrnici, lidi, kteří hledají a jsou hledáni (Jitka Čvančarová a Martin Hofmann). Až ve chvíli, kdy ztrácíme, nacházíme lásku, víru, naději a radost.
Oba protagonisté jsou v pokročilém věku, s určitými zkušenostmi, trošku už rozumějí životu. Postupně se svěřují jeden druhému. Přestože jejich vzájemné reakce jsou někdy dost absurdní, pořád vycházejí ze života. Inscenace přináší divákům velké množství kontrastů. Ale život je takový a věci v něm jsou tragické i komické, černé i bíle, vysoké i nízké. Nazval bych to pozdním sběrem přátelství, najednou začínají chápat věci, které by nikdy nepochopili, kdyby se neocitli v takové tíživé, tragické situaci, říká o hře B. Polívka a M. Lasica ho doplňuje: Podle reakce diváků soudím, že humor je v této situaci osvobozující. Sami lidé se začnou bavit nad tou tragikou smrti.